Jak ušetřit za topení

topení

Vytápění umožňuje lidem žít, pracovat, bavit se atp. i v místech na Zemi, kde se alespoň po část roku vyskytují nízké až velmi nízké teploty. Proto vytápění patří mezi nepominutelné vybavení budov v České republice.

Z lidského hlediska záleží na tom, aby okolo nás byl přijatelně teplý vzduch, aby nás obklopovaly plochy příjemně vyzařující tepelné záření (nikoliv plochy studené). Pokud už kolem nás proudí vzduch, aby nešlo o nepříjemný průvan. I z tohoto jen zjednodušeného pohledu je zřejmé, že způsobů vytápění je více. A rovněž tak je více možností, jak získané teplo do vytápěného prostoru přenášet.

Teplo nejčastěji získáváme:

  • spalováním paliv (kamna, krby, teplovodní kotle). Uhlí je minulostí, byť v době energetické krize zájem roste. Pro většinové využití je perspektivní především palivové dřevo a dřevní pelety. Ve formě plynu se spaluje zemní plyn nebo propan, či směs propan-butan, na vodík se zatím čeká. Okrajově se využívá „topná nafta“ aneb extralehký topný olej.
  • přímou přeměnou elektrické energie na teplo (přímotopy, sálavé panely, teplovodní kotle)
  • nepřímou přeměnou elektrické energie na teplo (tepelná čerpadla) spojenou se získáváním tepla z přírodního prostředí
  • přímou přeměnou slunečního záření na teplo (tepelné solární soustavy) nebo nepřímou formou přes jeho přeměnu na elektrickou energii (fotovoltaické elektrárny) a následně na teplo (přímo nebo nepřímo)

    • Teplo nejčastěji do vytápěných prostorů dopravujeme:

  • přímo sáláním z vytápěných ploch
  • přímo prostřednictvím proudění ohřívaného vzduchu
  • nepřímo prostřednictvím proudění ohřívané vody a přestupu tepla z ní do prostoru jednou z výše uvedených přímých forem

    • Nepřímou cestou dopravované teplo do prostoru přechází z:

  • otopných těles (konvektory, radiátory, podstropní panely)
  • vytápěných stavebních konstrukcí (podlahové, stěnové nebo stropní vytápění)
  • teplovzdušných zařízení (některé konvektory, fan-coily, klimatizace s funkcí vytápění, některé větrací jednotky)

    •  

    Hledáme možnosti úspor a ty se nacházejí ve všech třech uvedených oblastech. Na straně výroby tepla musíme sledovat energetickou účinnost kamen, krbů, kotlů, tepelných čerpadel, stupeň využití solárních soustav, pokud si je provozujeme sami a teplo neodebíráme z CZT. V případě paliv to znamená udržovat vnitřní povrchy spalovacích komor čisté. Pravidelné čištění je základ úspor. U pevných paliv si velkou část těchto prací můžeme provést sami. U plynu je nutné si pozvat technika s kvalifikací pro plynová zařízení a zaškoleného na náš kotel. Komín musí v předepsaných termínech prohlédnout kominík. Pokud není spotřebič vybaven elektronickým systémem řízení, tak se musíme naučit optimálně přikládat palivo a nastavovat přívod spalovacího vzduchu. Elektronický systém musí kontrolovat a nastavit odborník a doporučuje se to nechat provádět nejlépe jednou ročně. A toto platí i pro tepelná čerpadla a solární soustavy. I u solárních soustav, přestože mají značný samočisticí efekt, lze doporučit jejich občasné opatrné omytí, ale pozor na případné poškození a práci zpravidla na střeše.

    Servis plynového kotle od innogy

    Je-li teplo dodáváno ze soustav zásobování tepelnou energií (SZTE, CZT), pak o míře úspornosti v jednotlivých bytech rozhoduje nastavení předávací stanice tepla. Jedná se o okrskové, domovní, případně i bytové a hydraulické vyvážení otopných soustav tak, aby z důvodu nedostatečného průtoku vody nemusela být zbytečně zvyšována teplota a nedocházelo ke ztrátám tepla. Pro spotřebu tepla byty je zásadní i správné nastavení základní křivky (ekvitermní regulace) na předávacích stanicích tepla. To omezuje teplotu otopné vody na nezbytné minimum a s tím souvisí i omezení přetápění. Pro cenu nakupovaného tepla je zásadní minimalizace sjednaného rezervovaného příkonu tepla domem. Lze ji dosáhnout optimalizovaným řízením předávacích stanic a pak shodou všech nájemníků, majitelů jednotek, na maximální teplotě vytápění v bytech, např. do 20 °C, a to s vyloučením možnosti výrazných denních nebo nočních útlumů vytápění, jejichž vliv na případné úspory je v tomto případě menší než snížení průměrné ceny odebraného tepla.

    Pokud je teplo do místností předáváno sáláním, účinnost ovlivňuje čistota sálajícího povrchu, a tu můžeme zajistit pravidelným utíráním prachu.
    Účinnost předávání tepla vzduchem závisí na účinnosti ventilátorů. Ta je dána výrobcem a my ji neovlivníme. Musíme však sledovat zanášení filtrů a včas je měnit, neboť zanesené zvyšují spotřebu energie ventilátory. U teplovodních soustav záleží především na účinnosti oběhových čerpadel. V ‍rodinných domech lze výměnou starých oběhových čerpadel za nová plnící kritéria ekodesignu snížit jejich příkon z cca až 100 W pod 10 W. A to představuje orientačně při 250 dnech provozu po 24 hodinách denně roční úsporu 600 kWh. Oběhová čerpadla jsou i v tepelných solárních soustavách. O to větší úsporu přinese modernizace čerpadla v bytovém domě.

    Pokud máme vše na straně výroby tepla a jeho dopravy optimálně vyřešeno, pak se musíme zabývat režimem vytápění.