Vytápění a příprava teplé vody
Velmi často bývá součástí otopné soustavy i příprava teplé vody.
- Nejobvyklejší způsob je v tzv. kombinovaných plynových kotlích. Pokud se otevře kohoutek s teplou vodou, čidlo v kotli zaznamená průtok vody. Pokud hořák kotle není v provozu, zapálí se a přes speciální výměník a vznikající teplo ohřívá protékající pitnou vodu na ;požadovanou teplotu. Výměník je buď přímou součástí spalovací komory nebo tzv. doplňkový výměník s otopnou vodou.
- Je-li výměník součástí spalovací komory, je citlivější na tvrdost pitné vody. Vápenaté a hořečnaté soli, které tvrdost vody tvoří, se ve výměníku usazují a omezují přestup tepla ze spalin. Tím klesá účinnost. U tohoto způsobu ohřevu vody je proto základem úspor ideálně každoroční servis spojený s čištěním výměníku.
- Ohřev v doplňkovém výměníku otopnou vodou je méně citlivý na tvrdost pitné vody. Používány jsou deskové výměníky s malými průtočnými kanálky, a tak i v tomto případě se mohou zanést, je-li tvrdost vody zvýšená. Proto se musí každoročně provádět servis a ověřovat čistotu výměníku, aby nedocházelo k plýtvání energií.
- S ohledem na menší spotřebu energie i na částečnou ochranu proti vlivům tvrdé vody, se uplatňuje příprava teplé vody v zásobníku, aneb bojleru (přímotopně elektrickou topnou tyčí nebo nepřímo s využitím tepla z kotlů nebo tepelných čerpadel. Je však spojena s únikem tepla z pláště zásobníku. Případnou ztrátu tepla pláštěm zásobníku ovlivňuje teplota vody v zásobníku a kvalita tepelné izolace pláště.
Tepelnou izolaci zásobníku určil výrobce. Pokud jde o starší zásobník s nedostatečnou izolací v domácnosti a dotykem dlaně lze cítit zvýšenou teplotu pláště, lze pro úsporu uvažovat o laickém doplnění izolace, například obalením víka a boků zásobníku ohebným molitanem atp., na který se ušije látkový potah s jednoduchým uzavíráním suchým zipem. Pro snížení úniku tepla z pláště zásobníku lze zvolit cestu snížení teploty ohřívané vody. Zásobník se dříve vyčerpá a než se opětně dohřeje, nebude teplá voda k dispozici. Snížení teploty teplé vody však může zvýšit účinnost spalovacího zdroje tepla nebo tepelného čerpadla a snížit jejich spotřebu.
Při snížení teploty teplé vody v rodinných domech (s krátkými rozvody teplé vody) zpravidla nevzniká hygienický problém vyplývající ze zvýšení výskytu mikroorganizmů; lze uvažovat se snížením teploty až na cca 40 °C. Přitom je nutné ověřit, zda je potrubí teplé vody schopné prakticky plně zajistit potřebný průtok, neboť před snížením teploty se na průtoku směšovací baterií u dřezu, umyvadla, vany a sprchy významně podílelo i potrubí vody studené.
V bytových domech s centrální přípravou teplé vody v objektové kotelně nebo s využitím tepla ze soustavy zásobování tepelnou energií (SZTE, CZT) snížením její teploty hygienické riziko vzniknout může a laický zásah může být až nebezpečný. Mnohem pečlivěji je třeba ověřit, zda je potrubí teplé vody schopné zajistit zvýšený průtok a zda snížení teploty neomezí zásobování teplou vodou pro jednotlivé byty.
Existují i oblasti, do kterých je teplá voda dodávána ze vzdáleného zdroje samostatným potrubím, v technické žargonu se hovoří o čtyřtrubkovém rozvodu vytápění a teplé vody. Na straně objektu lze úspor dosáhnout jen dokonalou tepelnou izolací rozvodů, pak již záleží jen na uživatelích bytů, jak úsporné chování zvolí.
- Snížení teploty dodávané teplé vody do bytů je v rozporu se způsobem rozúčtování nákladů, při kterém se měří jen její spotřebovaný objem, nikoliv i obsažené teplo. Bez úpravy rozúčtování by snížením teploty otopné vody byl spotřebitel ošizen.
- Když se místo koupání ve vaně krátce osprchujeme, můžeme významně ušetřit nejen vodu, ale i energii potřebnou k jejímu ohřívání.
- Významnou úsporu vody zajistí rovněž úsporné sprchovací hlavice, které přimíchávají do proudu vody vzduchové bublinky.